Přírodní rezervaci Prokopské údolí najdeme v
Praze-Hlubočepy a je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Toto
území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1978, zaujímá rozlohu 101,5 ha a
je v nadmořské výšce 200 m.
Přírodní rezervaci Prokopské údolí tvoří mimořádně hodnotné
přírodní území. Oblast je jedním z nejvýznamnějších přírodních celků v Praze.
Zahrnuje krasové území s řadou geologických opěrných profilů, naleziště
zkamenělin, bohaté stepní a hájová společenstva. Na severních svazích rezervace
rostou habrové javořiny a černýšové dubohabřiny. Na jižních svazích pak najdeme
lomy s řadou skal porostlých teplomilnými rostlinami. V oblasti rezervace se
vyskytuje bohaté společenství teplomilného hmyzu, řada obojživelníků a hnízdí
zde 60 druhů ptáků.
Ze
stránek Turistik.cz
V sobotu 30. 3. 2013 jsme se sešli v 9,15 hodin na vlakovém
nádraží.
Výpravy se zúčastnili: Jana, Honza, Adam, Tarzan, Kristýnka, Verča,
Anička, Vaneska, Milča, Róža, Tomáš, Nikola a její pejsek Sára.
Vlakem jsme jeli do Prahy na Smíchovské nádraží a tam jsme přestoupili
na lokálku do Hlubočep. Odtud jsme se vydali do Prokopského údolí. Oblíbené
místo výprav Foglarova (Jestřábova) oddílu Pražská dvojka.
První zastávka byla u jezírka, kde se natáčeli známé filmy (Pelíšky, Pan
Tau). Jezírko je dlouhé 107 m a vzniklo zatopením lomu po odstřelu v roce
1905. Dali jsme si svačinku a nakrmili kačeny a labutě.
Za jezírkem jsme objevili malou farmu, kde byli
kozy a ovce.
Potom jsme pokračovali po naučné stezce proti proudu potoka. Objevil
jsem starou štolu, raženou ještě Němci, kterou jsme prošli a pokračovali dál
okolo vojenského prostoru, až ke „Koupališti“, kde jsme si udělali oheň a
zasoutěžili jsme si v překážkové dráze.
Koupaliště zde doopravdy bylo a to dokonce i se šatnami. A to až do
roku 1960. Nad koupalištěm se nalézá prastaré Butovické hradiště, obývané už
v době kamenné. Ze hřiště je vidět ve skalách jeskyně a druhá je schovaná
za skalním ostrohem. Prý v jedné z jeskyní za války přebývala rodina
s dětmi.
Po jídle jsme šli dále směrem
k Řeporyjím. Konečně jsme sešli z asfaltky a zamířili jsme do
Dalejského údolí. Došli jsme k Červenému lomu, také zvaný Opatřilka. Lom
byl oblíbeným místem Jestřábova oddílu. Pražská dvojka lom nazývala „Lavor“.
Lom byl jejich tábořiště a sněmovní místo. Ti, co četli knihu „Hoši od Bobří
řeky“ poznají toto místo jako Rokli úmluvy. Také si toto místo filmaři zvolili k natočení
seriálu Záhada hlavolamu.
Nad lomem je „Bojiště polámaných panáčků“,
kde si všichni odpočinuli. Zatím jsem popřemýšlel, jakou využít lom
k nějaké zajímavé hře. Nakonec všichni byli banditi a já lovec, a tak se
všichni museli v lomu schovat a já je při procházení lomu nesměl vidět.
Tarzan se schoval v trní (to to bolelo), Adam a Honza byli schovaní
v jeskyni, Jana se schovala za naučnou ceduli a hrála si na turistku a
malé holky, ty jsem neviděl, se schovali do křoví.
Pokračovali jsme Dalejským údolím okolo do
Holyně. Všude byly vrby (vybavil jsem si Ladovi obrázky s vodníky) a
protože byly velikonoce, jal jsem se vybírat proutí na hodovačku.
Za Holyní jsme prošli okolo vápenky Biskup, další
místo natáčení Záhady hlavolamu, a odvážili se skrz její staré budovy. Zde
zrovna probíhala bitva v airsoftu, a tak jsme se drželi v chumlu a
doufali jsme, že nás nezasáhne zbloudilá střela (naštěstí armáda nejspíš
odpočívala).
Za vápenkou jsme se zastavili u
poslední zajímavosti a to u Trunečkova mlýna. A pak už Prokopské a Dalejské
údolí skončilo. Protože jsme měli ještě něco přes hodinu čas, než nám pojede
vlak, tak jsme se zastavili v Řeporyjích na limču. Potom, při čekání na
vlak, jsme si na nádraží zahráli šlapanou.
Róža